ODPOVĚĎ:

Stavíme výhradně ze dřeva ze severní části Finska, borovice vejmutovky. Díky podmínkám ve kterých dřevo roste je tvrdší, výborně izoluje a je trvanlivější. Používáme lepené hranoly, které ani po mnoha letech nepraskají ani se nekroutí. Splňují tedy po celou dobu životnosti domu vysoké estetické i tepelně izolační parametry.

ODPOVĚĎ:

Roubená stěna s vnitřním zateplením, kde průměr stěny je 120 mm a vnitřní strana je zateplená minerální vlnou s palubkovými obklady nebo sádrokartonem, kde trámy jsou spojeny na pero a drážku s vyplněnými spárami, pak tepelný odpor konstrukce je součtem odporu dřeva a přídavné tepelné izolace:
Dřevo má lamdu (kolmo k vláknům dřeva) 0,18 W/mK
Odpor R: 0,16/0,18 ´0,89m2K/W
Minerální vlna má lamdu 0,046W/mK 
Při tloušťce 120 mm bude R=0,12/0,046´2,6m2K/W, celkem R ´3,49
Součinitel prostupu tepla u=1/R=u´0,28 W/m2K
Dle normy ČSN jsou požadované hodnoty pro venkovní stěnu lehkou 0,30 W/m2K. Stěna tedy vyhovuje normě. 

Naše stavby běžně kombinují 90mm lepený trám, 100mm minerální, nebo konopné izolace a 20 mm dřevěný obklad. Celková síla stěny je tedy 210mm

ODPOVĚĎ:

Naše typové domy jsou často velmi moderní a nebo přizpůsobené tradicím a vkusu zákazníků v různých zemích. Ne všechny domy jsou tedy vhodné do CHKO. Také regulativy některých obcí nemusí povolovat některé běžné prvky našich staveb.  Pružnost našeho systému ale umožňuje přizpůsobit dům proporcemi, tvarem, sklonem střechy i rohovými spoji trámů. I modrní finský dům tak může vypadat jako česká roubenka, a zároveň splňovat všechny nároky na rychlou realizaci a moderní bydlení, které jsou společné všem našim stavbám.

ODPOVĚĎ:

Výroba kompletního domu probíhá přesně podle připraveného projektu v továrně ve finském Oulu. Veškeré dílce jsou přesně naformátovány a spoje trámů připraveny na počítačem řízené výrobní lince. Díky dokonalému strojovému opracování a několikanásobné kontrole již ve výrobním závodě je eliminována lidská chyba která může vzniknout při přípravě materiálu přímo na stavbě. Strojové opracování veškerého používaného dřeva zanechává sametově hladký povrch dřeva, keré tak velmi dobře odolává vlhkosti a není ani vhodnou potravou pro případné škůdce. To se týká i materiálu který je ukryt v konstrukcích domu. Veškerý dřevěný materiál je také ošetřen přípravkem na bázi pryskiřice, který dřevo impregnuje před vlhkostí a chrání před ohněm i dřevokazným hmyzem či plísní.

ODPOVĚĎ:

Není. Samozřejmě je nutné zaklady připravit. Není třeba dimenzovat základy tak jako pro těžký zděný dům. Trámová konstrukce je samonosná a je možné provést betonový základ pouze pod obvodové stěny, nebo jen betonové patky. Zakládání stavby je tedy jednodušší a levnější.

Rozdíl je zásadní v použitém materiálu i v chování stavby během následujících let.

Kanadský srub se staví z nahrubo otesaných, nebo jen odkorněných klád které nesjou dostatečně vysušeny. I zkušený výrobce má často problém správně odhadnout chování jednotlivých klád. K sesychání a tedy zmenšování objemu klád dochází až po sestavení domu. Nezřídka vznikají mezi kládami několikacentimetrové spáry, které je následně potřeba utěsnit.

Finský srub stavíme ze suchého a lepeného dřeva, které po sednutí domu vahou své konstrukce zajistí dokonalé spojení a maximální těsnost stěn. Díky tomu, nečekejí obyvatele finského srubu žádná nemilá překvapení.

Rozdíl mezi těmito dvěma typy dřevostaveb vychází se způsobu jakým tyto technologie vznikly. Finské sruby stavěli po staletí zkušení řemeslnící jako nejkvalitnější bydlení v severských podmínkách. Jejich domy byly chloubou jejich zručnosti a stavitelského umění.

Vznik kanadských srubů souvysí s osidlování odlehlých lesů Aljašky a Kanady, kde bylo cílem využít dřevo z okolního lesa a s minimem nástrojů, obvykle sekera a ruční pila postavit dům co nejrychleji. Je pravdou, že si kanadské sruby zachovávájí jistou dávku romantiky, ovšem se všemi úskalími, která bydlení v takovém srubu přináší.