V Posázaví, kde jsem před mnoha lety navštěvoval své přátele, jsem objevil rodinný dům, který mě vysloveně zaujal na první pohled. Tak nějak si představuji ideální způsob vlastního bydlení. Co je na něm tak zajímavého?

Dům u řeky. Miluji říční toky a jako vodák jsem některé naše řeky také splouval a kdybych si mohl vybrat pozemek k trvalému bydlení, bylo by to v blízkosti Lužnice, Sázavy, Vltavy nebo Berounky. Pochopitelně bych bral ohled na možné záplavové oblasti, takže by dům měl stát v dostatečné výšce nad říční hladinou. Ten dům, co se mi líbí, se dle mého názoru nachází ve vhodné vzdálenosti od řeky.

Nízká stavba.bungalov – dům na klíč Když se stavěl hotel Horizont v Peci pod Sněžkou, říkalo se mu hanlivě „Krakonošovo přirození“. Budova o osmnácti patrech a celkové výšce přibližně padesát metrů rozhodně není ideálním řešením horského hotelu v takovéto lokalitě. Naopak nízké stavby nepůsobí rušivě a kdybych si pořizoval, dal bych přednost přízemnímu bungalovu, který mi připadá dostatečně přehledný a elegantní.

Zahrada u domu. Pracoval jsem řadu let na ruzyňském letišti v Praze a projížděl alespoň občas obcemi Horoměřice a Velké Přílepy. V devadesátých letech tu vyrůstala satelitní městečka. Jsou tu postavené krásné domy, ale vysloveně nalepené na sobě. Schází mi tu více soukromí. To už mohu rovnou bydlet v paneláku a jezdit raději na chatu k vodě, nežli bydlet v takovém přelidněném prostředí. Jako součást příjemného bydlení si představuji dostatečně prostornou zahradu s hezkým výhledem a jestliže by to umožnil územní plán, nechal bych postavit dům v místě bývalé rekreační chaty v chatové oblasti.

Raději dál od města. Město sice poskytuje více pracovních příležitostí, ale daní za pohodlí je přelidněná aglomerace a případně zvýšená míra hluku a smogu. Život ve venkovské oblasti mi připadá naopak klidnější a také výrazně zdravější.

V Posázaví, kde jsem před mnoha lety navštěvoval své přátele, jsem objevil rodinný dům, který mě vysloveně zaujal na první pohled. Tak nějak si představuji ideální způsob vlastního bydlení. Co je na něm tak zajímavého?

Dům u řeky. Miluji říční toky a jako vodák jsem některé naše řeky také splouval a kdybych si mohl vybrat pozemek k trvalému bydlení, bylo by to v blízkosti Lužnice, Sázavy, Vltavy nebo Berounky. Pochopitelně bych bral ohled na možné záplavové oblasti, takže by dům měl stát v dostatečné výšce nad říční hladinou. Ten dům, co se mi líbí, se dle mého názoru nachází ve vhodné vzdálenosti od řeky.

Nízká stavba.bungalov – dům na klíč Když se stavěl hotel Horizont v Peci pod Sněžkou, říkalo se mu hanlivě „Krakonošovo přirození“. Budova o osmnácti patrech a celkové výšce přibližně padesát metrů rozhodně není ideálním řešením horského hotelu v takovéto lokalitě. Naopak nízké stavby nepůsobí rušivě a kdybych si pořizoval, dal bych přednost přízemnímu bungalovu, který mi připadá dostatečně přehledný a elegantní.

Zahrada u domu. Pracoval jsem řadu let na ruzyňském letišti v Praze a projížděl alespoň občas obcemi Horoměřice a Velké Přílepy. V devadesátých letech tu vyrůstala satelitní městečka. Jsou tu postavené krásné domy, ale vysloveně nalepené na sobě. Schází mi tu více soukromí. To už mohu rovnou bydlet v paneláku a jezdit raději na chatu k vodě, nežli bydlet v takovém přelidněném prostředí. Jako součást příjemného bydlení si představuji dostatečně prostornou zahradu s hezkým výhledem a jestliže by to umožnil územní plán, nechal bych postavit dům v místě bývalé rekreační chaty v chatové oblasti.

Raději dál od města. Město sice poskytuje více pracovních příležitostí, ale daní za pohodlí je přelidněná aglomerace a případně zvýšená míra hluku a smogu. Život ve venkovské oblasti mi připadá naopak klidnější a také výrazně zdravější.