Rubrika: Technika

Malý počítač je v dnešní době součástí téměř každého přístroje. Je jasné, že takovýto stroj, který je dnes téměř dokonalý, nemohl mít jednoduchý vývoj. Pojďme se na něj ve zkratce podívat. Přístroje, které se dají označit slovem počítače, byly již dávno známy, ale byly také na hony vzdáleny těm dnešním. Byly to totiž stroje určené pouze k matematickým operacím a založené na mechanickém principu. Prvním je abakus, ten vznikl asi před 5000 lety v Babylonii. Jedním z nástrojů, které měly usnadňovat počítání byla také destička s kamínky, kterou se svých spisech popsal historik Herodotos. Calculli, jak se kamínkům latinsky říká, daly poté název pro dnešní kalkulačku.

V roce 1614 se v Anglii objevily první logaritmické tabulky. Sestavil je John Napier. Za nimi zanedlouho následovalo také logaritmické pravítko, kde jednotlivá reálná čísla byla reprezentována vzdáleností dvou bodů na ose. Kdybychom se přenesly k prvním programovatelným strojům, narazili bychom na jedno důležité jméno. Charles Babbage. Ten ve svých pracích nejdříve zkoumal „diferenciální stroj“ a následně dostal až k „analytickému stroji“. Tento analytický stroj pracoval s děrnými štítky a byl poháněn parou. Jeho vývoj se ale příliš daleko nedostal, jelikož řemeslník v továrně nedodržoval požadavek na přesnost jednotlivých dílů a k tomu se následně přidaly také finanční problémy Charlese Babbaga.

Přístroje pro hromadné zpracování dat se zdokonalují od roku 1890. Jejich využití tehdy navrhl Herman Hollerith jako usnadnění pro sčítání lidu v Americe. Od tehdejší nulté generace jsme se potupně dostali až k té dnešní, čtvrté. Na tyto pak ještě navazují také superpočítače. Přístroje se během let neskutečně zmenšily a dokáží takové operace, o kterých si ty první mohly nechat pouze zdát. Kam ale vývoj bude mířit dál?

Pojďme zpět v čase, aneb trocha historie nikoho nezabije.
Vůbec první letadlovou lodí byl britský křižník HMS Furious. Křižník, proto, že to původně tento druh plavidla byl, a na letadlovou loď se jen přestavěl. Pak se přestavovalo stále více a více. Další prvenství je sporné. První loď, která byla od počátku navržena jako letadlová, byla HMS Hermes, tedy prvenství jen návrhu? Jak známo, východní svět se s ničím nemaže, tak prvenství patří sem za letadlovku s názvem Hóšó.
V současnosti mají asi dvacet druhů těchto lodí USA a některé státy většinou po jedné či dvou.

Takže Čína s chce svou postavit také, ačkoli podle některých pramenů již jednu má.
První potíž je to, že jde o mimořádně náročnou a složitou stavbu. Taková loď musí být nutně hodně velká. I když bude bez přistávací a vzletové dráhy, tedy jen pro některé stroje. Míněny jsou vrtulníky a letadla s kolmým startem, například Hariery.
Je třeba si uvědomit, že toto plavidlo je vlastně takové menší letiště. Poveze munici, zbraně, zásoby a hlavně palivo. Také se zde někde musí stroje opravovat. Takže prostě velikost být musí.
Dalším problémem je pohon celé lodi. Takže se musí počítat také s uskladněním velkého množství paliva. V případě paliva jaderného je sice třeba méně místa, ale zato se pak vyžaduje více ochranných prvků. A stavba se také prodraží, a to ne o pár korun, ale o pořádný balík peněz.
Mimo techniku je třeba myslet i na lidi. Ti potřebují místo, kde by pracovali, ale také se stravovali, dodržovali hygienu, dostali lékařskou péči, a také se alespoň někdy bavili.

Závěrem tedy dlužno napsat, že stavba něčeho takového, jako je letadlová loď je skutečně extrémně náročná na vše, co se kolem takové stavby děje. Na lidi, ale hlavně na peníze. Bohužel, zase jde jen o potřeby armády, a ne prostých a obyčejných lidí. Což je převeliká škoda.