Rubriky
Technika

Umí staří lidé s technikou?

Ať chceme nebo ne, technika je velmi důležitá a musí se stále zdokonalovat, protože bychom se tak zastavili na jednom místě, a to takhle nejde. Lidé jdou dál, společnost jde dál, všechno jde dál, a výjimkou není ani technika. To je právě to hlavní, co se stále zdokonaluje a díky čemu jsme i my dokonalejší a dokonalejší. Bez techniky bychom toho moc nedokázali, protože jsou práce, které se týkají jen a pouze techniky, kde lidé techniku řídí a bez kterých by se například některé věci nemohly vyrábět tak rychle, jak se vyrábí. Díky tomu máme všeho dostatek, protože jsme techniku zapojili při výrobě, kde je jí nejvíce potřeba. Tam zastupuje technika naši sílu a my můžeme jen dohlížet na to, jak dobře to dělá. Lidí je na planetě víc a víc, a proto bychom nic nestíhali. Díky technice jde vše ale jak po másle a stíhá se vyrobit to, co je potřeba. A nejen to.

technika

Vše se samozřejmě netočí jen kolem výroby, ale technika je důležitá celkově, protože do ní patří samozřejmě technologie jako mobilní telefon, počítač a podobně a díky technice zkrátka máme to, co v dnešní době používáme nejčastěji. Techniku používáme všichni každý den, i ti nejstarší. Umí však ti nejstarší s technikou zacházet a používat ji?

 notebook

Vždycky všichni slýcháváme větu: „Mi se tu něco objevilo a já té technice moc nerozumím, vždyť to víš.“ Takové podobné věty slýcháváme opravdu často, ale ona to zas tak pravda úplně není. Mobilní telefony nezaujímají veškerou techniku. A staří lidé přeci pracují i s klasickou troubou, nebo televizí, se kterou umí poměrně dobře, protože to jsou věci, které existují už delší dobu. Starším lidem totiž dělá problém nová technika, se kterou nevyrůstali a setkali se s ní až teď, když už jsou ve starším věku. Avšak s technikou jako takovou rozhodně umí, to ne že ne. A někteří umí dokonce i s těmi mobily, takže to je jen takový mýtus, že staří lidé technice nerozumí. Vždyť oni jsou ti, díky kterým dnes máme to, co máme. Museli dát technice totiž nějaký tvar.

Rubriky
Technika

Z historie počítačů

Malý počítač je v dnešní době součástí téměř každého přístroje. Je jasné, že takovýto stroj, který je dnes téměř dokonalý, nemohl mít jednoduchý vývoj. Pojďme se na něj ve zkratce podívat. Přístroje, které se dají označit slovem počítače, byly již dávno známy, ale byly také na hony vzdáleny těm dnešním. Byly to totiž stroje určené pouze k matematickým operacím a založené na mechanickém principu. Prvním je abakus, ten vznikl asi před 5000 lety v Babylonii. Jedním z nástrojů, které měly usnadňovat počítání byla také destička s kamínky, kterou se svých spisech popsal historik Herodotos. Calculli, jak se kamínkům latinsky říká, daly poté název pro dnešní kalkulačku.

binární soustava

V roce 1614 se v Anglii objevily první logaritmické tabulky. Sestavil je John Napier. Za nimi zanedlouho následovalo také logaritmické pravítko, kde jednotlivá reálná čísla byla reprezentována vzdáleností dvou bodů na ose. Kdybychom se přenesly k prvním programovatelným strojům, narazili bychom na jedno důležité jméno. Charles Babbage. Ten ve svých pracích nejdříve zkoumal „diferenciální stroj“ a následně dostal až k „analytickému stroji“. Tento analytický stroj pracoval s děrnými štítky a byl poháněn parou. Jeho vývoj se ale příliš daleko nedostal, jelikož řemeslník v továrně nedodržoval požadavek na přesnost jednotlivých dílů a k tomu se následně přidaly také finanční problémy Charlese Babbaga.

počítač

Přístroje pro hromadné zpracování dat se zdokonalují od roku 1890. Jejich využití tehdy navrhl Herman Hollerith jako usnadnění pro sčítání lidu v Americe. Od tehdejší nulté generace jsme se potupně dostali až k té dnešní, čtvrté. Na tyto pak ještě navazují také superpočítače. Přístroje se během let neskutečně zmenšily a dokáží takové operace, o kterých si ty první mohly nechat pouze zdát. Kam ale vývoj bude mířit dál?

Rubriky
Technika

Čínská letadlová loď

Pojďme zpět v čase, aneb trocha historie nikoho nezabije.
Vůbec první letadlovou lodí byl britský křižník HMS Furious. Křižník, proto, že to původně tento druh plavidla byl, a na letadlovou loď se jen přestavěl. Pak se přestavovalo stále více a více. Další prvenství je sporné. První loď, která byla od počátku navržena jako letadlová, byla HMS Hermes, tedy prvenství jen návrhu? Jak známo, východní svět se s ničím nemaže, tak prvenství patří sem za letadlovku s názvem Hóšó.
V současnosti mají asi dvacet druhů těchto lodí USA a některé státy většinou po jedné či dvou.
Letadlová loď
Takže Čína s chce svou postavit také, ačkoli podle některých pramenů již jednu má.
První potíž je to, že jde o mimořádně náročnou a složitou stavbu. Taková loď musí být nutně hodně velká. I když bude bez přistávací a vzletové dráhy, tedy jen pro některé stroje. Míněny jsou vrtulníky a letadla s kolmým startem, například Hariery.
Je třeba si uvědomit, že toto plavidlo je vlastně takové menší letiště. Poveze munici, zbraně, zásoby a hlavně palivo. Také se zde někde musí stroje opravovat. Takže prostě velikost být musí.
Dalším problémem je pohon celé lodi. Takže se musí počítat také s uskladněním velkého množství paliva. V případě paliva jaderného je sice třeba méně místa, ale zato se pak vyžaduje více ochranných prvků. A stavba se také prodraží, a to ne o pár korun, ale o pořádný balík peněz.
Mimo techniku je třeba myslet i na lidi. Ti potřebují místo, kde by pracovali, ale také se stravovali, dodržovali hygienu, dostali lékařskou péči, a také se alespoň někdy bavili.
Loď USS
Závěrem tedy dlužno napsat, že stavba něčeho takového, jako je letadlová loď je skutečně extrémně náročná na vše, co se kolem takové stavby děje. Na lidi, ale hlavně na peníze. Bohužel, zase jde jen o potřeby armády, a ne prostých a obyčejných lidí. Což je převeliká škoda.