Rubriky
Dovolená

Dovolená u vody

Kam nejraději jezdíte na dovolenou? Já jezdím na dovolenou nejraději tam, kde je teplo. A taky mám ráda takové dovolené, kde zažiji něco netradičního a veselého. A nejraději ale jezdím na dovolenou se svým malým synem. Synovi je pět let. A musím říct, že on je opravdu pěkné číslo. Můj syn by stále někde lítal a užíval si dovolenou po celý rok.

Dovolená je zábava.

Nejraději jsme někde, kde je teplo a velké sportovní využití. A protože je momentálně letní období, tak si užíváme dovolenou někde u vody anebo v aquaparku. Můj syn má totiž moc rád tobogány a vodu, takže je jasné, že nebudeme trávit letní dovolenou někde, kde není voda na osvěžení. Nebo vy máte rádi nějakou jinou dovolenou v létě, kde není voda? Já si myslím, že právě letní dovolené jsou ve znamení vody a tobogánu. Nic si nedokážu představit tak, že bych o dovolené se někde nudila a seděla jenom doma u televize. Jsem proto velmi ráda, když mi zaměstnavatel vyšel vstříc a dal mi dovolenou. Já jsem ji totiž původně neměla dostat.

Mám  moc ráda klid přírody.

Před dovolenou jsem byla tři týdny nemocná. Skolila mě vážná nemoc a byla jsem týden v nemocnici. Potom jsem se ještě léčila další dva týdny doma. A modlila jsem se, aby mi můj zaměstnavatel potom dal dovolenou. Měli jsme totiž už se synem zamluvený relaxační pobyt v jednom hotelu, kde jsou taky lázně, nebo velký tobogán. Musím říct, že kdybychom tam se synem nejeli, tak by byl syn velmi smutný. A se synem totiž jezdím tak dvakrát nebo třikrát ročně na dovolenou, aby můj syn měl pěkné dětství. Chci, aby můj syn potom mohl na za krásná dětská léta dobře vzpomínat. A myslím si, že dovolená je pro každé dítě velmi důležitá. Já jsem takové štěstí ani neměla. Já jako dítě jsem na dovolené byla opravdu vždy jen náhodou, protože moji rodiče na to neměli peníze. Tak já to chci svému synovi všechno dopřát, aby byl na tom lépe než já.

Rubriky
Životní styl

Sladký život

Jako malé dítě jsem pořádně nevěděla, co to znamená mít svůj životní styl. Až později jsem si to uvědomila. Protože jsem si všimla, že naše rodina žije úplně odlišné životy než jiné rodiny v naší ulici. A to bylo hlavně tím, že my jako děti jsme nedostávaly skoro žádné sladké věci. U nás třeba například bylo tabu, aby si děti třeba odpoledne vzaly čokoládu. Já si pamatuji a vzpomínám si, že třeba sousedovy děti si klidně mohly vzít celou čokoládu Sednout si s ní na schody a klidně jí sníst. A aniž by je maminka anebo otec nějak peskoval za to, že jedí hodně cukru. U nás to takhle nebylo. Protože u nás jsme dostaly maximálně jeden čtvereček čokolády za týden.

Sladký med pro život.

Nám to sice tak nepřišlo, protože jsme byly malé děti a byly jsme na to zvyklé. Jenomže když jsme už povyrostly a chodily jsme ven za dětmi, našimi kamarády, tak mi to přišlo takové divné a docela jsem dětem záviděla. Ale každý má svůj životní styl. A já jsem právě pochopila, že má rodina vyznává takový životní styl, který je hodně zdravý a který zakazuje sladké věci. Víte, jak to pro mě bylo těžké? Když děti slavily třeba narozeniny a maminka mi nedovolila si sníst dort? Takže jsem potají jedla sladká jídla. Měla jsem to ráda, měla jsem taky pak velké výčitky svědomí, že porušuji maminčin životní styl.

Zdravý životní styl.

Nyní jsem sice už dospělá a docela smutně na to vzpomínám. Mám už své dvě děti, ale takovýto životní styl nemám. A svůj životní styl jsem si udělala sama. A je to takový, že svým dětem dopřávám sladký skoro každý den a vůbec z toho nemám špatné myšlenky. Stejně ve školce taky dostávají sladké, když tam některé děti slaví třeba narozeniny anebo jim paní učitelky dají nějaký bonbón. Myslím si, že děti si mají své dětství užít, a ne se trápit tím, že jenom závidí ostatním dětem, že si mohou dovolit jíst sladké. A co vy? Dáváte svým dětem sladké nebo je to spíše sladký výjimka? 

Rubriky
Sport

Umění volejbalu

Už od třetí třídy základní školy jsem hrála volejbal. A volejbal mě hodně bavil, protože ho taky hrála dříve moje máma a potom ho začala hrát můj bratr. Můj bratr měl hodně rád sport a s volejbalem začal, když mu bylo asi dvanáct anebo třináct let. A to vůbec na volejbal přišel úplně náhodou. A já si troufám říct, že do té doby bratr ani nevěděl, že nějaký sportovní volejbal existuje. Že existuje nějaký kroužek volejbalu. Jenomže on se k tomu dostal úplně náhodou. Protože on chtěl jet na nějaké sportovní tábor. Ale bohužel už měli plno, protože se bratr přihlásil opravdu pozdě. Takže maminka a můj bratr byly opravdu nešťastní, protože bratr si moc přál jet.

Plážový volejbal mě baví.

A tak on se tam jel podívat s maminkou alespoň takhle, jak to tam chodí. A právě tam na táboře z dálky viděl, že tam děti hrají volejbal a úplně si ho na první pohled zamiloval. Takže jsem byla ráda, že bratr z toho táboru aspoň něco měl. Mohl se aspoň věnovat sportu. Maminka během čtyř dnů našla tady u nás ve městě kroužek, který se věnuje sportu a hlavně volejbalu.

Volejbal je sexy.

A musím říct, že když jsem se s maminkou šla podívat, jak bratr hraje volejbal, tak jsem si taky volejbal zamilovala. Opravdu mě to bavilo. Takže asi za týden jsem do kroužku chodila už taky. A dokonce jsem v umění volejbalu dohnala i bratra, takže jsme hráli taky v jednom týmu. Hraní volejbalu nám vydrželo asi šest let, kdy jsme hráli za kroužek. Nyní už ho hrajeme pouze pro zábavu, protože už na to nemáme tolik času. Nicméně ale pokud hledáte nějaký perfektní sport, tak volejbal pro vás bude to pravé. Zkuste to. Nebo jste spíše na jiný druh sport? Třeba šachy? Ten má k pohybové aktivitě hodně daleko. A když už jsme u šachů, královské hře. Tak jak jste na tom vy? Myslíte si, že šachy jsou taky sport? Nebo si myslíte, že je to klasická desková hra jako dáma?

Rubriky
Nakupování

Kvalitní spánek

Každý z nás má jiné potřeby a požadavky na spaní, konkrétně na to, čím se v noci v posteli přikrýt.

Neznám žádného muže, který by byl zimomřivý, ale ženy většinou potřebují větší tepelnou pohodu. Mnoho žen spí i v létě v ponožkách a volí teplejší peřiny a deky. Zatímco muži spí v parném létě jen pod prostěradlem, ženy nezavrhují deku či peřinu celý rok. V zimě není neobvyklé, že spí nejen pod peřinou, ale mají dvě vrstvy, tj. deku i peřinu.

peřiny

Máte-li partnera, s kterým máte společnou přikrývku a máte-li odlišné potřeby na to, jak teplá by přikrývky měla být, budete těžko dělat kompromisy, budete mít rychle každý svou deku.

Vybrat si správou přikrývku, na tom záleží kvalita našeho spánku. A spánek, jak víme, je velmi důležitý pro náš zdravý životní styl. Dávno je pryč móda nadýchaných peřin, plněných draným husím peřím. Dnes máte na výběr z mnoha druhů přikrývek. Můžete si vybrat vlněnou deku, nebo deku vyplněnou dutým vláknem. Můžete si vybrat jinou deku na zimu a jinou na parné léto. Ale můžete si pořídit i celoroční přikrývku.

peřina

Pro kvalitní spánek není od věci, pokud si necháte zjistit, jestli náhodou nejste alergici, pak se nebudete divit, že se budíte ráno s plným nosem, a pořídíte si antialergickou přikrývku.

Existují dokonce speciální deky pro ty, kteří se v noci extrémně potí.

Kvalitní spánek v noci je záruka pro úspěšný den v práci, a ke kvalitnímu spánku potřebujeme dobrou matraci, kvalitní polštář a přikrývku, která odpovídá tomu, jaké teplo ke slánku potřebujeme. Teplota v místnosti, kde spíme, by měla mít mezi 17-20 °C, ale ne každému je v 17 °C dobře, a tak zvolí teplejší přikrývku. Někdo nepotřebuje pyžamo a přikryje se lehkou přikrývkou, někdo má teplé flanelové pyžamo a přikryje se duchnou po babičce. Hlavní je se kvalitně vyspat a ráno se probudit svěží, odpočinutí, plní sil do dalšího dne.

Rubriky
Děti

Význam znakového jazyka dítěte

Výhody znakového jazyka pro kojence

Zde jsou některé z výhod výuky znakového jazyka vašich dětí:

vyšší schopnost porozumět verbálnímu jazyku, zejména mezi prvním a druhým rokem.
rychlejší využití schopnosti verbální komunikace
rané používání větného tvaru ve verbální komunikaci
snížení nářku a křiku batolat
lepší vztah mezi rodiči a dětmi
možné zvýšení IQ
Znakování zlepšuje zkušenost člověka s učením po zbytek života.
Většina rodin využívajících znakový jazyk tvrdila, že malé děti mohly rodičům v klíčových obdobích vyjadřovat více, dokonce i pocity.
Každý rodič dítěte rozumí. Může být těžké vědět, proč se dítě chová tak, jak se chová. Gesta však umožňují dítěti vyjádřit se jinak.

m

Jaký je nejlepší způsob, jak naučit batole znakový jazyk?

Musíte vytvořit znak pokaždé, když vyslovíte frázi v každodenním životě. Tajemstvím je oddanost a vytrvalost: Vyslovte frázi „mléko“ a udělejte gesto „mléko“ pokaždé, když dítěti nabídnete mléko.

Specialisté radí, že jakákoli gesta, která se rodiče rozhodnou zpočátku zavést, musí být použita v kombinaci s hlasitým mluvením. Je nezbytné vždy ukázat gesto a vyslovit frázi nebo slovo.

Nikdy se nenechte odradit, pokud dítě okamžitě nezopakuje gesto. Budete to muset ukázat několikrát během několika dní, dokud to nedostanou.

Následující návrhy vám pomohou učit se rychleji:

Začněte zobrazením pouze několika symbolů
Pro rodiče bude snadné zapamatovat si, kdy ukazovat gesta, a pravidelně je provádět. Začněte pouze slovy, která považujete za prospěšná, jako je „jíst“, „pití“ nebo „spát“.
Důsledně vyslovujte slova, která gesto představuje.
Rodiče chtějí, aby gesta sloužila spíše jako odkaz na mluvenou komunikaci, než aby ji nahrazovala. Pokračujte v používání gesta, kdykoli vyslovíte výraz, který představuje – kontinuita je důležitá.

m

Nebuďte při odhlašování příliš rychlí.
Batolata získávají opakováním. Když se tedy ptáte dítěte, zda má žízeň, použijte mnohokrát gesto „napít“ a také frázi dotazu jedinečným způsobem každou chvíli: „Chceš něco k jídlu?“ „Chtěl bys jídlo?“ atd. Při vytváření gesta pro věc jej naznačte, uveďte umístění a následně proveďte postup ještě třikrát.
Po několika týdnech soustředění se na počáteční signály rozšiřte slovní zásobu batolete pomocí gest věcí, které ho vzrušují. Děti obvykle rychle a rády gestikulují předměty nebo lidi, které zbožňují, jako jsou knihy, hračky, panenky, čepice, dokonce i domácí mazlíčci nebo stvoření jako štěně, papoušek nebo ryba.